Představujeme Vám sérii zvanou "Retro rozhovory", v níž budeme vyzpovídávat bývalé Buldoky, kteří již nějakou dobu v této partě na hřišti nepůsobí. Na úvod jsme zavzpomínali na srdcaře Dominika Svobodu (dříve Holuba), jehož si pamatujeme spíše pod přezdívkou Golča.
PROZRADÍŠ FANDŮM, JAK VŮBEC VZNIKLA TVOJE PŘEZDÍVKA GOLČA?
Tuším, že vznikla na přípravných kempech výběru jihomoravského kraje U15 z tehdejší přezdívky Golob. Mám takový pocit, že to byl tenkrát Navri (Jakub Navrátil) z Hodonína. Už je to hodně dávno, tak snad to říkám dobře. S góly to nemá nic společného, jak si pár lidí myslelo… (smích)
JAK SE TI DAŘILO V ŽÁKOVSKÝCH SEZÓNÁCH?
To mně to tam ještě i celkem dost padalo (smích). Dařilo se mi zejména díky sehranosti s Andym (Ondrou Šírem). On byl vždycky nekompromisní střelec, já nahrávač. Mezi úspěchy v žákovských sezónách řadím na první místo postup do extraligy ml. dorostu.
JAKÉ JSOU TVÉ NEJHEZČÍ VZPOMÍNKY Z LET, KDY JSI PŮSOBIL V BULDOCÍCH A STARÉM BRNĚ?
V HSK jsem poprvé poznal, co je to mančaft. Ta parta tam držela pořád pospolu na hřišti i mimo něj. Od mazáků jsem se hodně naučil. Největší sranda byla bezpochyby na pozápasovém pivku po vyhraném zápase, kdy na závěr večera tradičně proběhl Pepův (Šmardův) „Jaloveček„ a samozřejmě utkání "staří vs. mladí".
V Bulldogs nejradši vzpomínám na již zmiňovaný postup do extraligy mladšího dorostu a první vyhraný zápas play off v národce proti Jindřichově Hradci. Tam jsme během necelé minuty otočili duel asi 3 minuty před koncem. A samozřejmě také na předzápasové rituály s Klímičem (Jakubem Klímou) - kafe, tabák a hudba (smích).
VZPOMENEŠ SI, JAK PROBÍHAL TVŮJ POSLEDNÍ ODEHRANÝ ZÁPAS ZA BULDOKY?
Byl to domácí zápas play off s Hostivaří. Ten první jsme smolně prohráli v prodloužení, druhý už jsme vyhráli. Probíhal asi jako každý jiný, snažil jsem se tam nechat všechno, abychom vyrovnali stav série, což se podařilo. A ten zatím úplně poslední byl za Buldoky v BHL lize, kde jsme ve finále prohráli se Starci. Končit se prý má v nejlepším, což se mi nepovedlo, tak to budu muset napravit (smích).
STÁLE MÁŠ MNOHO LET PŘED SEBOU. JAK VELKÁ JE V TUTO CHVÍLI PRAVDĚPODOBNOST, ŽE TĚ V BUDOUCNU UVIDÍME OPĚT NA HŘIŠTI?
V tuto chvíli sám nevím, to je ve hvězdách. Hokejbal mi samozřejmě chybí, tak třeba časem bych to zkusil v Brněnské lize. Mám teď novou, časově náročnou práci, ale na nějaké to vyprdění by se snad čas našel. Ale na návrat do „A“ mužstva to v brzké době nevidím. Jsem rád, že to klukům lepí a mají výborné stabilní výsledky. Snad až skončí celé to divadlo s Covidem, tak se uvidíme alespoň za mantinelem, když se zajdu konečně podívat na zápas (úsměv).